Historicky první souboj o zelený kvádr ze skla (nezaměňovat se zeleným kvádrem golfových Masters) pro hráče, kteří svoji turnajovou kariéru začali v aktuálním roce, poznamenala ztráta Rikky Ruuka, tohoto skandinávského karetního básníka (vlivem zranění) a taky Fenha, který tou dobou objímal břízky kdesi v sibiřských hvozdech. Nicméně kvalitu zajišťovala jména jako Marpoo, Hvit Krake nebo Cirhoza a ani atmosféře Fenhova absence naštěstí neublížila, o zpěvné melodie se starala celá řádka zkušených Djs.
Jednoznačnou favoritkou byla podle expertů a především všech fanoušků i z nejzapadlejších míst Evropy norská vítězka letošní Světové série Hvit, která ovšem mediální tlak neustála a rozloučila se již před branami finále stejně jako Cdr Riker, který absolvoval na turnaji svůj křest ohněm a odešel s Rytmusem od stolu jako první.
Finále nabídlo ve své první části především bitvu dvou Albánců, kteří odsunuli zbytek protivníků a v Tiraně už troubily Mercedesy, bohužel však předčasně pro tuto zemi neomezených možností. Kunta, který v jednu chvíli dokonce vedl finálový stůl, nakonec odešel poražen na šestém místě následován Zhaf, která opět prokázala talent a bude s ní potřeba počítat i na větších akcích. Bitva o vítězství se rozhořela naplno mezi poslední čtyřkou. Po vítězství sahali postupně Marpoo, Cirhoza, v těsném závěsu se neustále držela i Auntie Catherine. Ovšem 85% úspěšností nakonec precizní hrou bez zaváhání dokázal proměnit mongolský talent Batbold sny svého kouče ve skutečnost a vybojoval letošní třetí trofej pro mongolský Daschinchilen, upřímně dost nečekaný.
Závěrem je třeba dodat, že se hrála skutečně velice kvalitní Kočka a turnaj byl i po divácké stránce tou nejlepší pozvánkou na Masters, které se hrají 12.12. opět pochopitelně v největší Smoking Cat aréně na světě.
Leon Berger (Kunda)